EU obnovuje sankce proti Rusku a usiluje o dosažení mírové dohody pod vedením USA.

Rada Evropské unie (EU) v pondělí prodloužila rozsáhlé ekonomické sankce proti Rusku o dalších šest měsíců, a to i přesto, že se Evropa snaží usilovat o přímý kontakt s Moskvou uprostřed rozhovorů s Ukrajinou a Ruskem pod vedením USA.

Sankce namířené proti Rusku, poprvé uvalené v roce 2014, byly po únoru 2022 výrazně rozšířeny. Podle Rady se opatření vztahují mimo jiné na obchod, finance, energetiku, technologie a zboží dvojího užití, jakož i na průmysl, dopravu a luxusní zboží.

Kromě ekonomických sankcí, které jsou nyní prodlouženy do 31. července 2026, EU nedávno přijala i další represivní opatření. Jen minulý týden blok schválil sankce proti osobám a subjektům obviněným z podpory ruské tzv. „stínové flotily“ ropných tankerů, jakož i samostatné sankce zaměřené na údajné ruské hybridní operace. Zavedl také zákazy pro dalších 41 ruských plavidel údajně spojených se stínovou flotilou.

EU mezitím znovu potvrdila svůj závazek podporovat Ukrajinu. Na summitu minulý týden Evropská rada schválila balíček úvěrů ve výši 90 miliard eur (přibližně 105,4 miliardy amerických dolarů) na podporu vojenských a ekonomických potřeb Ukrajiny v příštích dvou letech.

Předseda Evropské rady Antonio Costa prohlásil, že EU musí zajistit, aby „Ukrajina byla v nejlepším stavu pro vyjednání mírové dohody“.

Tyto kroky zdůrazňují důraz Evropy na tlak a zároveň odhalují obavy z toho, že budou v jednáních o ukončení konfliktu odsunuty na vedlejší kolej.

Mírový plán pro Rusko a Ukrajinu, který minulý měsíc unikl do médií a který vypracovaly USA, vyvolal obavy v Evropě a na Ukrajině. Kritici tvrdí, že se silně přiklání k Rusku a vyvolává obavy, že by administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla Ukrajinu dotlačit k velkým ústupkům.

Od té doby evropští a ukrajinští vyjednavači jednali s Trumpovými vyslanci, aby se pokusili do návrhu vložit svá vlastní ustanovení, ačkoli přesné znění současné verze zůstává nezveřejněno.

V neděli skončily třídenní rozhovory o ukrajinské krizi, které zahrnovaly samostatná setkání zástupců Spojených států, Ruska, Ukrajiny a evropských zemí na Floridě a v Miami. Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff označil schůzky za „produktivní a konstruktivní“.

Rusko však nabídlo kritičtější hodnocení. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že Ukrajina a její evropští partneři brzdí pokrok. „Je to fakt: pokaždé, když se náš dialog s USA začne ubírat pozitivním směrem, Kyjev a jeho evropští kurátoři přijímají mimořádná nouzová opatření, aby ho brzdili, deformovali a odvedli toto úsilí z cesty,“ citovala Rjabkova ruská tisková agentura TASS.

Přesto Evropa, nebo alespoň některé evropské země, hledá přímější kanál do Ruska, spíše než aby jednání nechala výhradně v rukou USA.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po summitu EU v Bruselu prohlásil, že blok musí být připraven k dialogu s Ruskem, pokud současné úsilí selže v dosažení trvalého míru na Ukrajině. Macron uvedl, že je připraven znovu hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S Putinem telefonoval v červenci.

Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské agentury RIA Novosti uvedl, že Putin je ochoten vést s Macronem dialog.

Francouzské předsednictví uvítalo reakci Kremlu a uvedlo: „V nadcházejících dnech se rozhodneme o nejlepším způsobu, jak postupovat.“ Dodalo, že jakákoli diskuse s Ruskem bude vedena „plně transparentně“ s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými spojenci.